Co patří na kontaktní stránku

Na kontaktní stránku chodí lidé, kteří jsou rozhodnutí. Prošli si služby, viděli reference a teď chtějí napsat nebo zavolat. Je to poslední krok před poptávkou — a přesto na většině webů obsahuje jen formulář a adresu.

Co tam má být

Telefon jako odkaz. Na mobilu musí jít vytočit kliknutím. Číslo napsané jako obrázek nebo prostý text je zbytečná překážka a část lidí kvůli ní odejde.

E-mail bez formuláře. Někdo chce napsat ze svého klienta, přiložit dokumenty a mít odeslanou zprávu ve složce. Nenuťte ho do formuláře, kam přílohu nedá.

Jméno člověka. „info@“ je bezpečné, ale neosobní. Když je u kontaktu jméno a fotka, píše se lidem snadněji, protože vědí, komu píšou. U větší firmy uveďte, kdo řeší poptávky a kdo servis.

Kdy odpovíte. Jedna věta typu „ozveme se do dvou pracovních dní“ udělá víc, než si myslíte. Návštěvník ví, na čem je, a nepíše zároveň třem konkurentům.

Fakturační údaje. IČO, DIČ, sídlo. Firmy si to ověřují a hledají to právě tady.

Otevírací dobu, pokud máte provozovnu. Včetně toho, jak je to o svátcích.

Co tam nepatří

Formulář s deseti povinnými poli. Každé pole navíc znamená, že část lidí odejde. Jméno, e-mail a zpráva stačí, telefon nechte nepovinný. Kolonky jako „odkud jste se o nás dozvěděli“ si nechte na později, až budete se zákazníkem mluvit.

Mapa, která se načítá celou vteřinu a nikdo do ní neklikne. Pokud nemáte kamennou pobočku, kam lidé chodí, stačí adresa textem a odkaz do map.

Povinné zaškrtávátko souhlasu s obchodními podmínkami. Stačí souhlas se zpracováním údajů.

Praktická kontrola

Otevřete si vlastní kontaktní stránku na mobilu a zkuste z ní zavolat. Pak vyplňte vlastní formulář a změřte, za jak dlouho vám přijde odpověď — ať víte, jestli sliby na stránce platí. A ověřte si, že zpráva z formuláře opravdu dorazí i do e-mailu, ne jen do administrace webu, kam se nikdo nedívá.

A projděte si, jestli se na kontaktní stránku dá dostat z každé stránky webu. V patičce i v menu.